O středisku

Středisko Junák Stráž Lidic Buštěhrad vzniklo (nebo spíše – bylo obnoveno), podobně jako mnoho jiných středisek v Čechách, na začátku devadesátých let. Kořeny buštěhradského Junáka však sahají až do období První republiky, kdy se v Buštěhradě objevily první oddíly skautů. Jak ale víme, druhá polovina dvacátého století nebyla pro Junák příliš příznivá a jen výjimečně se mohli lidé ke skautským myšlenkám oficiálně hlásit. Tak se tomu stalo i v létě 1968, kdy se na našem tábořišti na Střele konal první (a bohužel na další roky i poslední) skautský tábor. Soudobí vedoucí pak vedli další generace pod Pionýrem a teprve po Sametové revoluci se část členů Pionýra odštěpilo a založilo naše současné středisko. Začaly vznikat dětské oddíly, které se postupně zaplňovaly dětmi. Byly to oddíly jak chlapecké – Zálesáci a Vlčata, tak dívčí – Berušky. Bývalí členové se sdružují do oddílu Oldskautů, kteří nám rádi vypomáhají, je-li třeba.

Po většinu roku se děti schází pravidelně jednou týdně na svých oddílových schůzkách zde v buštěhradské Sokolovně. Každý oddíl jezdí na výpravy, někdo raději za kulturou, někdo do přírody. Pokud je možnost, tak jezdí více oddílů dohromady, ale kvůli velkému počtu členů se všichni členové scházejí spíše výjimečně. Každý rok se však všichni potkají na táboře.

Na schůzkách i na táboře se děti v první řadě učí úctě k přírodě. Společně se svými vedoucími se učí ji poznávat a pobývat v ní. K tomu je největším přínosem právě letní tábor, kde děti tráví dva týdny uprostřed lesů, bez elektřiny či tekoucí vody. Své domovy vymění za stany s podlážkou a místo televize před spaním poslouchají zpěv a hraní kytar při táboráku. Právě při takových příležitostech se děti učí samostatnosti a tomu, jak si poradit bez moderní techniky.